Nový dokument Skrytá sopka: Erupce z hlubin, který bude odvysílán 5. května na stanici Viasat Nature, vás zavede do srdce této katastrofy a představí mezinárodní tým vědců, kteří se pokoušejí rozluštit tajemství této neobvyklé podmořské sopky. Vulkanolog Joali Paredes Mariño zkoumá sopečný popel, zatímco mořská geoložka Marta Ribóová s pomocí sonaru prozkoumává podmořský kráter. Vyšetřovatel tsunami Jose Borrero se pak snaží najít důkazy, které by objasnily, jak bylo možné, že vlna dosáhla takové devastující výšky a Shane Cronin a Taaniela Kula riskují sestup do aktivní kaldery a snaží se najít způsoby, jak lépe monitorovat podobně skryté sopky. Erupce vyvrhla obrovské množství popela a vodní páry do atmosféry; množství vodní páry bylo tak velké, že by mohlo naplnit více než 58 000 olympijských bazénů. Síla výbuchu byla odhadnuta na více než 60 milionů tun TNT, což způsobilo rozsáhlé tsunami, jež dosahovaly výšky šestipatrové budovy. Tyto vlny zasáhly nejenom břehy Tongy, ale i Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, a dokonce i západní pobřeží Severní a Jižní Ameriky.

Dokument nabízí nejen pohled na dramatické události spojené s erupcí, ale také zdůrazňuje, jak málo víme o podmořských sopkách, které mohou kdykoliv ohrozit miliony životů po celém světě. Osvětlí nejen události toho osudného dne, ale ukáže i důležitost vědeckého bádání v oblastech, které dosud zůstávají velkou neznámou.

Výbušné dokumenty a horké speciály vám během „sopečného týdne“ na Viasat Nature přiblíží svět vulkánů, erupcí a jejich dopadů na naši planetu.

Na Zemi se nachází více jak 1 500 aktivních sopek, přičemž každý rok exploduje zhruba 50 – 70 z nich. V Evropě se vyskytuje 82 vulkánů, z nichž je téměř polovina na Islandu. Většina těchto monster však není dostatečně anebo vůbec monitorována. Některé sopky jsou aktivní v podstatě nepřetržitě, třeba Etna nebo Stromboli, nicméně obrovské erupce, které dramaticky ohrožují okolí, probíhají po desítkách, stovkách a někdy až tisícovkách let. Letošní červen však bude výbušný, Viasat Nature totiž divákům v jednom týdnu nabídne plejádu, která zkoumá fascinující život nevyzpytatelných vulkánů.

„Sopečný týden“ odstartuje v pondělí 26. června hned dvěma speciály věnovanými Yellowstonu, nejmocnějšímu supervulkánu na Zemi, který dřímá 11 kilometrů pod povrchem nejslavnějšího amerického národního parku. Yellowstonský vulkán je starý přibližně 2 miliardy let a podle geologů zatím vybuchl třikrát v průměrném rozmezí zhruba 700 tisíc let. Pokud by explodoval nyní, jaké by měla událost důsledky pro lidstvo? A jaká je pravděpodobnost, že k tomu dojde? Yellowstonská apokalypsa by zřejmě měla dalekosáhlé dopady globálního měřítka.

Další zcela nový jednorázový speciál Spící obři: Nepokojné sopky Evropy odvysílá Viasat Nature v úterý 27. června od 20 hodin. Dokument snažící se odpovědět na otázku, zda je Evropa v ohrožení ničivou erupcí jednoho z mnoha aktivních vulkánů, vás provede potenciálně nebezpečnými sopkami starého kontinentu.

Hned ve 20:50 bude „sopečný týden“ pokračovat třídílným speciálem Sopky: Zkáza a vznik. Po tři večery za sebou budete moci sledovat, jak významnou roli hrály sopky v dějinách Austrálie a Nového Zélandu.

Program na téma sopek završí v úterý 27. června ve 21:40 pořad Nestálá Země: Zabijácké sopky, který odhalí starověkou monstrózní erupci. Vědci se pokusili poskládat střípky, které po této události zůstaly a zrekonstruovat tak historickou apokalypsu děsivých rozměrů. Prostřednictvím působivých počítačových animací ji můžete prožít i vy, bezpečně a v překvapivých detailech.

Nenechte si ujít speciální „sopečný týden“. Každý večer od pondělí 26. června 2023 na Viasat Nature.

Vydejte se společně s populárním biologem za poznáním křehké biodiverzity naší planety. V první řadě čtyřdílného dokumentu Divočina Patricka Aryeeho se společně s dalšími odborníky a aktivisty vypravíte na inspirativní cestu do nejdivočejších koutů světa. Zjistíte, jak zdánlivé drobnosti udržují ekosystémy v rovnováze, jak složitá síť interakcí spojuje koruny stromů s neviditelným světem pod našima nohama i to, jak nejmenší tvorové ovlivňují mocné masožravce.

Televizní moderátor a biolog Patrick Aryee strávil v divoké přírodě již více než deset let. Jak sám přiznává, vždy jej fascinovalo, v jak dokonalé harmonii fungují ekosystémy na naší planetě. Proč někteří mořští živočichové září ve tmě? Jak je možné, že pouštní zvířata přežijí bez vody? Proč někteří tvorové žijí i stovky let? Patrick hledal odpovědi na tyto otázky a zároveň toužil své poznávání předávat druhým. Jako dítě miloval dokumenty, a nakonec i on sám skončil před kamerou jako průvodce přírodovědných pořadů. Spolupracoval s významnými tvůrci i respektovanými televizními stanicemi. Nyní jej můžete sledovat na Viasat Nature. Premiérový díl Divočina Patricka Aryeeho uvidíte v pondělí 20. března o 20:00.

V první epizodě Patrick pátrá v jednom z nejvíce narušených ekosystémů na světě – na Velkých planinách Severní Ameriky. Oblast táhnoucí se okolo stého poledníku západní délky přes celé Spojené státy je silně narušena lidskou aktivitou a její charakter se pomalu, ale jistě mění. Vědec se zde snaží pochopit fascinující síť místních vztahů, která propojuje prérijní traviny, hovnivály, bizony a mocného medvěda grizzlyho.

Ve druhém díle se přesunuje více na sever. Do Britské Kolumbie v Kanadě na každoroční výlov lososů. Velkolepá migrace těchto ryb nezajišťuje jen přežití druhu samotného, ale celého místního ekosystému. Ten je na lososech zcela závislý a jeho osud visí doslova na udici. Vzhledem ke skutečnosti, že počty lososů dramaticky klesají, obraz místní krajiny se nenápadně mění. Jak moc je situace vážná? Na to se pokusí Patrick společně s místními odborníky odpovědět.

Ve třetí epizodě uvidíte Patricka, jak se v Kostarice pokouší pozorovat “arribadu”, hromadné hnízdění tisíců mořských želv, které každoročně připlouvají na břeh, aby nakladly vajíčka. Je zde ale jeden problém. Tato famózní událost přitahuje hladové jaguáry z džungle, což pro ohrožené želvy není dobrá zpráva.

I v poslední epizodě zůstane Patrick v Kostarice. Tentokrát se ponoří hluboko do džungle, kterou v posledních letech ničí střídání extrémně suchých období a ničivých povodní. Tato nerovnováha má katastrofální dopad na počet místního hmyzu, který je základní součástí potravního řetězce. Patrick je odhodlán zjistit, jaký má tento pokles vliv na místní zvířecí populace. A jak se ukáže, měnící se vzorce počasí mají přímý vliv na každého živého tvora v tomto pozoruhodném ekosystému.

Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvedeViasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu.

Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým je orlosup bradatý. Uvidíte tuleně kuželozubého, největšího vodního predátora kontinentu. Poznáte zubra, nejtěžšího suchozemského savce žijícího v Evropě. Pro českého diváka bude obzvláště zajímavá epizoda věnující se rysům, dokonalým lovcům, kteří se po dlouhých letech vrátili i do našich končin. Velmi poutavé však budou i díly zaměřené na rosomáka a losa, zvířata, která se často setkají tváří v tvář.

Speciální technologie, které byly při natáčení využity, vás přivedou do bezprostřední blízkosti těchto tvorů. Díky dronům, vrtulníkům a skrytým kamerám uvidíte hlavní protagonisty v jejich přirozeném prostředí a pochopíte, jak se vypořádávají se stále se rozšiřující civilizací.

Doprovodné komentáře vědců a dalších odborníků zasadí do tématiky hlubší kontext, přičemž poznáte, jak důležitou roli hraje koexistence těchto zvířat a jejich rodin či stád s dalšími zvířecími populacemi.

Jedinečná dokumentární série z německé produkce vás zavede na skutečně objevitelskou výpravu do skrytých, ale přesto blízkých končin našeho rozmanitého kontinentu. Poznáte Evropu ze zcela jiného pohledu. Probádáte pravěkou krajinu a zcela se vymaníte ze sféry politických hranic, které pro zvěř neznamenají zhola nic.

Zároveň však uvidíte, jak je i Evropa ohrožena vymíráním druhů v souvislosti s vnějšími faktory, jako je změna klimatu. Autoři vám ale také přiblíží snahy o vysazování ohrožených druhů do divoké přírody.

Velký bariérový útes představuje unikátní mořský ekosystém o velikosti více jak 344 tisíc km². Dokonce je vidět i z vesmíru. Ačkoliv jde o pouhé jedno procento povrchu planety, jeho význam je pro život na Zemi nedozírný. Jenže za posledních dvacet let byla polovina útesu zničena. Možná ale ještě není pozdě na jeho záchranu. Mezinárodní tým vědců se pokouší o nemožné. Jejich snahu o záchranu 9 000 unikátních druhů můžete sledovat v úchvatné třídílné dokumentu Korálová planeta.

Záchrana karet obrovských probíhá na několika frontách

Kareta obrovská je jediným mořský druhem želv, který je výhradě býložravý. Jenže v důsledku globálního oteplování ubývá její přirozené potravy i míst, kde může snášet vejce. Přemnoženým parazitickým řasám se daří v teplejším prostředí, což vede ke stále menšímu životnímu prostoru karet. Studie z roku 2018 odhalila jednu velmi znepokojivou skutečnost. Zřejmě v důsledku oteplujícího se klimatu se v posledních dvaceti letech mezi mláďaty narodilo 99,1 % samic, což značně narušuje rozvoj populace těchto nádherných tvorů.

Podmořský souboj dronu s dravou hvězdicí

Za poslední tři dekády svět přišel o téměř třetinu všech korálových útesům. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, celá jedna miliarda lidí je na útesech existenčně závislá. Bez nich by polovina všech mořských druhů neexistovala, což by narušilo rybolov a celý průmysl na něj navázaný. Vědci zjistili, že globální oteplování má sice obrovské negativní důsledky na degradaci korálových útesů, je zde však ještě jeden nepřítel. Jmenuje se hvězdice trnová koruna. Tento masožravý predátor se živí právě korály a je hodně nenasytný. Již v minulosti existovaly pokusy o omezení jejich počtu spočívající v manuálním sekání ramen hvězdic. Nicméně selhaly, protože predátor se vyznačuje neuvěřitelnou schopností regenerace. Pokrok v boji s tímto škůdcem by se ale brzy mohl změnit. Podvodní dron RangerBot je schopen na 99 % hvězdici rozpoznat a zlikvidovat ji smrtící injekcí.

Dokument Korálová planeta uvede Viasat Nature a vy se můžete podívat, jak celá záchrana dopadne.

Připojte se k nám o letošních svátcích a oslavte propojení lidstva s přírodou. Můžete obdivovat krásu a rozmanitost Země a její sílu regenerace. Příroda má hodně co vyprávět, třeba v pořadech Záhadná planeta, Velkolepá Afrika, Skotsko: Rok v divočině a mnoha dalších. Zjistíme, že žijeme v úžasném a optimistickém světě, kde se může dařitvšem a všemu.

Jižní Amerika, Střední Amerika a Mexiko dohromady tvoří jedinečný ekologický celek. Andy a povodí Amazonky sousedí s nejsušší pouští, nejrozsáhlejšími ledovci a nejméně prozkoumanými pralesy a džunglemi na světě. Tato série představuje bohatství jihoamerické fauny aflóry, její nejpozoruhodnější události i nejlépestřežená tajemství. Jde o živý portrét biologicky nejrozmanitějších biotopů, jejichž obyvatelé jsou velcí i malí, pestrobarevní i nejdokonaleji maskovaní, osamělí lovci i tisícihlavé hordy stěhovavých ptáků, nejrychlejší dravci i nejjedovatější hadi.

Z temných zákoutí lesů Serengeti se kdykoliv bez varování může vynořit leopardice, královna a přízrak, která zde číhá na svou kořist.

Má taky proč – má pětiměsíční mládě, které musí nakrmit. Pro někoho její útok bude znamenat náhlou a předčasnou smrt, ale pro ni a jejího potomka přežití na dalších pár dní. Leopardice dokáže být celé dny takřka neviditelná, načež se vynoří jako stín a zaútočí náhle a neočekávaně.

První měsíce života představují pro leoparda největší nebezpečí. Mládě je bezbranné a vydané napospas nepřátelům. Minimálně ve chvíli, kdy máma loví nebo na chvíli přestane dávat pozor. Zajímavé je, že největšími nepřáteli leopardů jsou také kočkovité šelmy – lvi. Ti dokážou využít jakékoliv příležitosti k útoku.

Ve chvíli, kdy leopardice a její mládě nejsou v přímém nebezpečí, snaží se matka zajistit pro oba potravu a vodu. Úzké řeky parku Serengeti poskytují v sezóně vody dostatek, ale jakmile nastane sucho a prameny vysychají, je boj o tekutiny mnohem náročnější. Poslední zdroje pitné vody se skrývají ve stínu lesů. K jídlu jsou pak ideální selátka prasete bradavičnatého, skrývající se ve svých norách. Jen najít včas tu správnou noru.

Mladý leopard musí mamahotel brzy opustit. Do teritoria jeho matky přišel nový nápadník a „puberťák“ tak musí hledat teritorium nové. Navíc brzy získá dvě nové, mladší sestry. Ty se brzy mohou stát královnami lesů a převzít tak žezlo po své matce. Záběry páření leopardů jsou velkou raritou – tohle se podaří natočit skutečně jen málokomu. To vše je obsahem poutavého dvoudílného televizního seriálu s názvem Leopardice, který je súčastí pásma pořadů Měsíc velkých koček.

Když se onen pár procházel kolem čerstvě vykopaného štěrkoviště nedaleko anglického Swindonu, vůbec netušil, že za pár okamžiků učiní zásadní objev pro světovou archeologii. Ze země tam tehdy trčela zkamenělá kost mamutí nohy.

Sally a Neville Hollingworthovi jsou přitom sami vášnivými amatérskými lovci zkamenělin, a tak to byl současně i objev jejich života. Ta kost totiž byla jen špičkou ledovce. Tedy spíše mamutího hřbitova ve starém prehistorickém korytě řeky Temže.

Poté, co se Hollingworthovi vrátili na místo činu, tentokrát už lépe vybaveni, podařilo se jim vykopat další kosti a kly, ale také kamennou „ruční sekeru“, která byla vyrobena člověkem. To by pořád nebylo nic tak zvláštního. Jenže později se ukázalo, že původ naleziště podle všeho není „pouhé“ desítky tisíc let, ale dokonce až stovky tisíc let do minulosti.

Je zvláštní, že se na jednom místě nachází tolik mamutů. Co se s nimi stalo? Proč jsou jejich kosti takto koncentrovány? Jak vlastně zemřeli? Mohli je naši předci záměrně vybít? Nebo došlo k nějaké katastrofě, o které teď nevíme?

Z pozdějšího zkoumání specialisty na evoluci mamutů Dr. Stephena Zhanga vyplývá, že mohlo jít o mamuty stepní. Což je prastarý druh mamuta, který existoval ještě před známějším mamutem srstnatým. Odhaduje to na základě zkoumání mamutích zubů. Kromě pozůstatků mamutů našel tým archeologů, který na místě kopal, také kosti stepních bizonů z doby ledové, medvěda hnědého a dalších savců z prehistorického období.

Naleziště je unikátní tím, že se na něm našlo větší množství kamenných nástrojů, které leží v těsné blízkosti mamutích kostí. Z toho by se dalo usuzovat, že neandrtálci, kteří byli potvrzeni jako ti, kteří na místě zanechali ony nástroje, mohli zvířata porazit a následně jejich pozůstatky pochovat na tomto obřím pohřebišti. Jisté je, že se jedná o natolik unikátní nález, že se dá hovořit i o tom, že podobný se podaří realizovat jednou za generaci. K týmu expertů se tentokrát přidal i Sir David Attenborough, známý jako renomovaný moderátor televizních dokumentů o přírodě.

Dr. James Haberfield a jeho tým z kliniky Unusual Pet Vets léčí nejbizarnější a nejoblíbenější zvířata v Austrálii, od sladkovodních krokodýlů a upovídaných papoušků až po vakoveverky létavé, hady, žáby, ještěry, savce a nebezpečná zvířata. Ti všichni jsou pravidelnými pacienty kliniky. Dr.James, který sídlí ve Victorii, rád pracuje se všemi druhy zvířat, ale obzvlášť ho zajímají plazi. Odsvých osmi let chová nejrůznější druhy ještěrů a hadů. Na klinice ve Victorii pracují také dr. Hamish,dr. Shane, dr. Kiara a dr. Michelle, v západní Austrálii navštívíme dr. Lucindu a dr. Kelly a v Queenslandu dr. Catherine. Pro svérázného veterináře domácích mazlíčků neexistují dva stejní tvorové – a ostatně sami majitelé jsou někdy také vzácný druh..

Surikata je malá šelmička, kterou si většina z nás tak matně pamatuje ze svých dětských návštěv zoologické zahrady, a která ráda roztomile panáčkuje. A tady znalosti většiny z nás o těchto nevšedních zvířatech končí.

Už prvním zajímavým faktem je, že surikaty patří do čeledi šelem, o které jste nejspíš ještě ani neslyšeli. Říká se jí totiž čeleď promykovitých (Herpestidae), u níž se ani odborníci nemohou příliš rozhodnout, jestli má blíž k šelmám kočkovitým nebo psovitým. Kromě surikat sem patří třeba ještě promyky nebo mangusty.

Surikaty jsou velikostí podobné kočkám, které byste si však pro tyto účely museli otočit o 90 stupňů. Na rozdíl od koček totiž tito roztomilí tvorové stojí častěji na zadních než na všech čtyřech. Jejich výška přitom dosahuje přibližně 35 cm a hmotnost od půl do necelého kilogramu.

Podíváte-li se na většinu fotografií surikat, která není přiblížená na maximum, uvidíte na nich ne jedno zvířátko, ale minimálně dvě – a spíš celou skupinu. Surikaty totiž zkrátka potřebují společnost. Žijí tedy v koloniích, které sestávají z přibližně třicítky jedinců. Zajímavé je, že se surikaty ke komunitnímu životu rozhodují vědomě a každé zvíře v kolonii má svoji určenou úlohu. V zásadě se tak jedná o unikátní obdobu lidské dělby práce, jejímž účelem je v tomto případě především přežití.

Surikaty se živí mimo jiné hady a štíry, a to i těmi nejjedovatějšími. Se štíry zase takový problém nemají, neboť jsou vůči jejich jedu odolné. To při lovu hadů musejí být obratnější, protože hadí jed jim potenciálně může uškodit. A taky se občas stává, že boj na život a na smrt občas vyhraje právě had. Takto neslavně v roce 2007 skončila i Flower Whiskers, matriarcha surikatí dynastie z oblíbeného dokumentárního seriálu Surikaty (Meerkat Dynasty), který v letech 2007 a 2008 sledovaly miliony diváků po celém světě.

Kromě hadů mají surikaty rády i hmyz, pavouky a hmyz, ale dokážou částečně přejít i na vegetariánskou stravu. Chutnají jim tedy také kořeny a cibulky rostlin, které dokážou vyhledat i po čichu.

Více zajímavostí o surikatách se dozvíte ve zcela novém dokumentárním seriálu Království surikat: Vzestup dynastie. Precizně zpracovaný pořad, v němž jako vypravěč figuruje Bill Nighy (herec známý třeba z filmu Láska nebeská), volně navazuje na zmíněný snímek Surikaty a ukazuje na další zvláštnost surikat – a sice na to, že kolonii surikat vládne dominantní pár, respektive žena-matriarcha.

Dokumentární seriál Skrytá Indie, který již brzy přijde na naše obrazovky, ukáže, že i tato přelidněná asijská země stále dokáže nabídnout nádherná zákoutí a přírodní scenérie, nad kterými se divákovi bude tajit dech.

Na některých místech země je možné vidět endemická zvířata, jež se nikde jinde nevyskytují, a místa, kde divočina ještě neřekla své poslední slovo. Záběry jedinečného Údolí květů na západní straně Himaláje se střídají s pohledem na malé, čerstvě vylíhnuté želvy na východním pobřeží či indické nosorožce jednorohé a lvy z národního parku Gir.

Je samozřejmé, že pouhé tři hodinové díly, natočené mezi lety 2015 a 2017, nemohou komplexně a detailně postihnout celkovou krásu přírody Indie, ale v rámci časových limitů se jim to daří dokonale.

V první epizodě, nazvané Země změn, se dozvíme něco o sezónních extrémech, které jsou dány především tamním klimatem. Monzunové deště zaplavují zemi, která se dočasně zazelená, ale následně opět přijde sžíravé sucho. Pro živočichy to přirozeně není úplně ideální životní schéma, ale ti, co se přizpůsobí, vytvářejí nádherně rozmanité přírodní scenérie, které nejsou nikdy stejné. Kromě zmíněných nosorožců a lvů láká toto prostředí i návštěvníky z větších dálek, jako jsou obrovská hejna jeřábů demoiselle.

Druhá epizoda, Země hor, zavede diváky do ne až tak známého pohoří Západní Ghát, které se táhne podél téměř celého západního pobřeží Indie. Pohoří zabírá rozlohu přibližně 60 tisíc kilometrů čtverečních, což jsou přibližně tři čtvrtiny plochy celé České republiky. Dlouhé je asi 1 500 km a v nejširším bodě široké 200 km. Nejvyšší hora Ánamuti má výšku 2 695 m n. m. Zajímavé je, že název takto velké oblasti je kromě odborné veřejnosti v našich končinách známý jen velmi málo.

Monzunové kopce jsou zde pokryty bujnými lesy a čajovníkovými plantážemi a místní biodiverzita patří k těm nejrozmanitějším na světě. O něco výše na sever pak leží mocné a dobře známé Himaláje, které zachycují monzunové větry a zároveň chrání Indii před chladem ze severu. Jedinečný svět plný života opět stojí za to vidět, byť ho oněch 60 minut zdaleka nepokryje v celé jeho kráse a šíři.

Země řek, tak se jmenuje třetí a poslední díl Skryté Indie, který se točí převážně okolo posvátné řeky Gangy. Tento mocný veletok je srdcem země a přeneseně i celého národa, a proudí ze severu od Himalájí až po rozsáhlé mangrovové porosty delty a dále do oceánu. Ganga s sebou nese cenné živiny a zaplavuje úrodnou půdu okolo sebe. V divočejších oblastech toku mimo velká města pak stále objevíte spoustu cenné a unikátní přírody. Ve skrytých zákoutích pláží Gangy žijí želvy, a v místních bažinách zase unikátní ostnoploutvé ryby z podčeledi lezcovití. A samozřejmě zde najdeme také hravé vydry, které i v těchto oblastech našly svůj domov.

Každá země má svoji specifickou faunu a flóru a každá se samozřejmě musí nějakým způsobem vyrovnat s problémy, které její přírodu trápí. Podívejme se, jak na to jde Kanada. Kanada je rozlehlá země, která sousedí hned se dvěma oceány. U toho většího z nich – Pacifiku – se nachází město Vancouver, a ve Vancouveru městské akvárium, které úzce spolupracuje s organizací Ocean Wise. Ta se dlouhodobě zabývá ekologií oceánů a jedním z jejích projektů je záchranná stanice mořských savců (Marine Mammal Rescue Centre), jež je součástí právě Vancouver Aquarium.

Tento záchranný program je jako jediný v Kanadě a jako jeden z mála na světě zaměřený čistě na mořské živočichy. Ty zachraňuje a rehabilituje už více než 60 let. Přímo na místě se tahle „nemocnice“ stará o tuleně, lachtany, mořské vydry, mořské želvy a drobné kytovce (například sviňuchy přístavní).

Cílem kvalifikovaných veterinářů a laborantů z týmu organizace Ocean Wise je co nejrychlejší stabilizace jednotlivých živočichů a jejich následné vypuštění na svobodu. Řídí se přitom heslem „Na každém zvířeti záleží.“ Tito experti neúnavně pracují na záchraně stovek zraněných zvířat ročně, která ošetřují a co nejrychleji vypouštějí na svobodu. Na svých webových stránkách mají dokonce telefon, na který se mohou obrátit lidé, kteří na pobřeží najdou vystrašené nebo zraněné zvíře, včetně instrukcí, jak se v takovém případě chovat.

Během září se ponoríme do úžasných a tajemných příběhů pozemských oceánů a prozkoumáme druhy, organismy, společenstva a říše tvorů všech tvarů a velikostí, od plejtváků po plankton. Poznáme lidi, jejichž životy ovlivňují oceány, u nichž žijí, a to odnádherných pobřeží až po exotické ostrovy. Půjde o fascinující průzkum napříč naší planetou od pólu k pólu, od Evropy po Ameriku a od Asie po Jižní Ameriku.

Těšit se můžete na týto dokumenty:

Záchrana tichomořské divočiny

Akcí nabitý seriál se odehrává na krásném kanadském pobřeží Tichého oceánu a vypráví o skupině veterinářů a laborantů, kteří se oddaně věnují záchraně životů divokých mořských savců a jejich následném vypuštění na svobodu. A jejich heslo? „Na každém zvířeti záleží”. Tito zkušení odborníci pod vedením obětavého a vášnivého veterináře mají jediný cíl: chránit tuleně, želvy,delfíny, vydry, lachtany a všechna zvířata mezi nimi – před celou řadou životu nebezpečných nebezpečí. Neúnavně pracují na záchraně stovek zraněných zvířat ročně, ošetřují je a vypouštějí na svobodu. Zachraňovat zvířata a udržovat je ve volnépřírodě, to je posláním záchranného centra OceanWise Marine Mammal Rescue Centre.

Premiérově od neděle 12. září v 13:00.

Atlantik-nejdivočejší oceán naplanetě

Atlantský oceán má mnohé klady i zápory. Ponoříme se do něj a objevíme proudy, hloubky aklimatické extrémy, které s sebou tato majestátní vodní plocha nese. Podíváme se blíže na Golfský proud, který ovlivňuje vše, čeho se dotkne, od keporkaků rodících v Karibiku až po kosatky obléhající obří hejna sleďů na arktickém severu. A ponoříme se rovněž do hlubin, abychom prozkoumali Středoatlantský hřbet, nejdelší pohořína Zemi. Hory Atlantiku, které vznikly sopečnými otřesy, jež utvářely v počátcích oceán, jsou místem vod bohatých na potravu a napomáhajících rozmanitému životu. Nakonec se vydáme do Karibiku, abychom zjistili, jak mohou tropické vodyživit své obyvatele, ale také vyvolat děsivé hurikány, když stoupají vedra na Sahaře.

Premiérově každý všední den od pondělí 13. záříve 20:00.

Pacifik

Tichý oceán, náš největší, má rozlohu 60 milionů čtverečních mil a táhne se od USA na východě až po Austrálii na západě. Pokrývá polovinu našeho světa a kypí životem. Navštívíme širé moře, obrovskou plochu otevřeného oceánu, která pokrývá polovinu naší planety modrým příkrovem. Ponoříme se domělkých vod, abychom prozkoumali největší korálový útes na světě, vydáme se na útesy, pláže amysy tichomořského pobřeží za medvědy, kraby a sirénami a naši epickou cestu zakončíme v temnýchhlubinách, abychom se setkali s velkookými,zubatými a průhlednými obyvateli mořských hlubin.

Premiérově každý všední večer od pondělí 6. záříve 20:00.