Příroda dokáže být neskutečně originální

Přemýšleli jste někdy, jak by vypadala planeta ovládaná tvory se super schopnostmi, gangsterskými instinkty a bizarními námluvami? Dobrá zpráva – ta planeta už existuje. Jmenuje se Země. A důkaz? Přinese ho televizní stanice Viasat Nature v nejnovějším dokumentárním seriálu Nevšední zvířata na naší planetě, který bude mít premiéru ve středu 4. června ve 21:00. Během šesti epizod se představí některé z nejpodivnějších výtvorů přírody. A nemluvíme o růžových plameňácích. Tady uvidíte zombie hmyz, ryby s talentem na interiérový design a netopýry, kteří se vrhají do řek plných krokodýlů.

Divní již od narození

Hned od první epizody se seznámíte s káčaty, která skáčou z výšek jako elitní parašutisté, netopýry, kteří riskují životy v nebezpečných vodách, a samci ptáků z Nové Guineje, kteří staví složité konstrukce, aby zapůsobili na samičky. V tomto světě je „divnost“ vrozená – a často je klíčem k přežití nebo rozmnožení.

Skutečné super schopnosti přírody

Na co komiksy, když příroda nabízí skutečné superhrdiny? V říši zvířat najdete pavouky, kteří surfují, hady, kteří kloužou vzduchem, a lišky, které využívají magnetické pole Země jako GPS. Nechybí chameleoni s raketovým jazykem nebo kreveta kudlanková, jejíž úder dokáže rozbít sklo. To nejsou fantazie – to jsou úžasné výsledky evoluce.

Když se příroda nechová hezky

Ne všichni tvorové hrají fér. V tomto dokumentu uvidíte i ty největší lotry přírody: žraloky útočící jako rakety, ptáky drongo, kteří klamou jiné živočichy, jen aby jim ukradli jídlo, a houby rodu Cordyceps, které mění mravence na zombie. Přežití někdy znamená ohýbat pravidla – nebo je rovnou porušovat.

Nepravděpodobná spojenectví

Násilí ale není jediná cesta k přežití. Některé druhy spolupracují překvapivými způsoby: ryba klaun očkatý a sasanka tvoří dokonalé symbiotické duo, jiný druh hmyzu zase využívá trus k vyšším účelům a lemuři si potírají tělo stonožkami, aby odháněli parazity. Přátelství v přírodě může být zvláštní – ale funguje.

Tvrdá realita přežití

Teritorium, dominance, láska – někdy jde o boj. V divočině používají brouci chemické zbraně, samci rypoušů sloních svádějí krvavé souboje o harémy a koaly odhalují svou nečekaně agresivní stránku. Ať už jde o zuby, drápy nebo pachové žlázy – boj o přežití rozhodně není snadný.

Zvířecí zločinci v akci

Seznamte se s rebely zvířecí říše. Hadi, kteří zůstávají neviditelní celé dny, chobotnice přistižené při krádeži, vrány vyrábějící vlastní nástroje a kobylky, které způsobují spoušť. Tato zvířata nejen přežívají – ale přímo prosperují. Představte si je jako mafii zvířecího světa – s peřím, šupinami a chapadly.

Nevšední zvířata na naší planetě není jen další pořad o přírodě. Je to divoká, vtipná a naprosto šílená podívaná. Díky svižnému střihu, vtipným komentářům a úžasným záběrům spojuje komedii a vědu tím nejlepším způsobem. Každý díl přináší šokující fakta, absurdní situace a připomínku, že evoluce má velmi zvrácený smysl pro humor.

Pokud vás fascinují podivnosti přírody a jste připraveni přijmout bizarnosti, nalaďte si Viasat Nature každou středu od 4. června ve 21:00.

„Attenboroughova zapomenutá mistrovská díla: Dinosauři a vejce v novém světle“

Připravte se na nezapomenutelnou cestu do minulosti i přítomnosti naší planety. Tento srpen přináší stanice Viasat Nature dvě velkolepé dokumentární premiéry s legendárním Sirem Davidem Attenboroughem, které vás okouzlí, poučí a inspirují: David Attenborough a mořský drak v premiére 4. srpna ve 20:00 a David Attenborough – Zázrak jménem vejce v premiére 11. srpna ve 20:00.

Ať už objevuje dávná monstra nebo zkoumá nejdrobnější divy přírody, Attenborough nám stále připomíná, proč je nejmilovanějším vypravěčem o přírodě na světě.

Ponor do hluboké minulosti s dokumentem David Attenborough a mořský drak

Připadají vám dinosauři fascinující? Seznamte se s ichthyosaurem, divokým mořským plazem ve tvaru delfína, který vládl oceánům před více než 200 miliony let.
V dokumentu David Attenborough a mořský drak sledujeme dramatický objev jednoho z těchto prehistorických predátorů, pohřbeného ve skále na anglickém Jurském pobřeží.

S napětím detektivního příběhu využívá dokument počítačovou grafiku, nejmodernější vědecké poznatky a Attenboroughovu pověstnou zvídavost k tomu, aby složil mozaiku života a smrti tohoto zapomenutého obra. Je to záhada vyprávěná jazykem moderní vědy – a je naprosto strhující.
Dokument má navíc osobní rozměr: malý David Attenborough kdysi sbíral fosilie v lomu v Leicestershire, což v něm zažehlo celoživotní fascinaci pradávným životem.

Navazuje na úspěch Attenboroughova nejnovějšího dokumentu Oceány, který zkoumá krásu i křehkost mořského světa. David Attenborough a mořský drak nám ukazuje, jak vypadaly oceány kdysi a připomíná, kolik se toho ještě můžeme naučit.

Kritici o dokumentu mluví jako o „úžasném objevu“ a chválí jeho napínavé vyprávění i vizuální stránku. Na IMDb si drží solidní hodnocení 7,4/10 – milovníci prehistorických thrillerů by si jej rozhodně neměli nechat ujít.

Od prehistorických tvorů ke každodenním zázrakům s dokumentem David Attenborough – Zázrak jménem vejce

V druhém dokumentu obrací Attenborough svou pozornost k zázraku, který často přehlížíme: vejci.
V dokumentu Zázrak jménem vejce zkoumá, jak příroda vytvořila tento skromný objekt jako jeden z nejgeniálnějších výtvorů evoluce. Proč mají vejce takový tvar? Jak přežívají v přírodě? A proč si příroda zvolila právě vejce jako strategii rozmnožování?

Díky podmanivé kameře a Attenboroughově nakažlivému nadšení ukazuje dokument vejce jako miniaturní zázrak biologie, inženýrství a přežití. Film je označován za „vizuální hostinu“ a pyšní se vynikajícím hodnocením 8,3/10 na IMDb.

Dvojitá dávka objevů

Oba dokumenty pokrývají miliony let vývoje a různé kouty světa, ale spojuje je jedna silná myšlenka: příroda je nekonečně fascinující – a zaslouží si naši ochranu.

„Porozumění přírodnímu světu je zdrojem nejen velké zvědavosti, ale i hlubokého naplnění,“ říká Attenborough. Ať už odhaluje tajemství dávných fosilií nebo zkoumá zázraky vajec, jeho poselství je jasné: Kolem nás je spousta divů – stačí se jen dívat.

Místní spojení s globálním dopadem

Pro diváky ve střední a východní Evropě mají tyto dva dokumenty i osobní rozměr. Objev ichtyosaura připomíná bohaté nálezy fosilií v našem regionu, a rozmanitost ptačí říše v dokumentu Zázrak jménem vejce zase odráží druhy žijící v místních lesích, jezerech a mokřadech.

Poznamenejte si do kalendáře:

Viasat Nature, pátek 4. a 11. srpna ve 20:00

Dva dechberoucí dokumenty, které jsou stejně poučné jako fascinující.
Se Sirem Davidem Attenboroughem jako průvodcem vás čeká úžas, poznání a nově nalezený obdiv k přírodnímu světu, který sdílíme.

Protože, jak říká Attenborough:

„Svět přírodní je to nejcennější, co máme a musíme ho chránit.“

Věděli jste, že existuje místo, kterému se přezdívá Střecha světa i Třetí pól? Tibetská náhorní plošina skrývá více než jen dechberoucí výšky, kdysi byla oceánem, dnes hostí nejvýše položenou železnici planety a ohrožené živočichy, kteří se živí jedem. Tato rozlehlá oblast o velikosti pěti Francií je plná přírodních záhad a extrémů, které překonávají lidskou představivost. Zde je 10 fascinujících faktů o náhorní plošině Čching-chajsko-tibetské, která je domovem několika z nejpozoruhodnějších parků, například národního parku Pudacuo.

1. Tibetské plošině se často říká „Střecha světa“ S průměrnou nadmořskou výškou 4 600 metrů převyšuje vrcholy většiny států. Při návštěvě se připravte na možnou výškovou nemoc!

2. Její druhá přezdívka: „Třetí pól“

Plošina získala tento název díky tomu, že ukrývá třetí největší ledovou zásobu na Zemi a tím pádem i třetí největší zásobu sladké vody.

3. Největší náhorní plošina světa

S rozlohou kolem 2,5 milionu km² je pětkrát větší než Francie. Není dobré se zde ztratit, opravdu byste zabloudili.

4. Mount Everest je jen začátek

Každý zná nejvyšší horu světa (8 848 m), ale méně známé je, že v Himálajích, které tvoří severní hranici plošiny, se nachází dalších sedm vrcholů přesahujících 8 000 metrů a některé z nich jsou pro horolezce náročnější než samotná Čomolungma.

5. Plošina bývala oceánem

Kdysi se zde rozprostíral oceán Bangong-Nujiang. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, není to vaše chyba, přestal totiž existovat už v období pozdní křídy. Plošina se zvedla v důsledku tektonických pohybů.

6. Nejvýše položená železnice světa

Qinghajsko-tibetská železnice je nejdelší vysokohorská železnice na světě. Více než 960 km tratě se nachází ve výšce přes 4 000 metrů, a její nejvyšší bod dosahuje 5 072 metrů. Žádná jiná trať ji v tomto nepřekonala.

7. Národní park Pudacuo, brána do Šangri-La

Na jižním okraji plošiny leží národní park Pudacuo. Prastaré lesy a rozsáhlá jezera zde zásobuje voda z výšiny. V chráněných údolích vzniklo díky vlhkému a teplému vzduchu jedinečné mikroklima. Název „Pudacuo“ znamená „jezero, které tě zavede do Šangri-La“, a to všechno vypovídá.

8. Ohrožené druhy, včetně jedné znovuobjevené

V Pudacuo žije téměř 30 ohrožených druhů, ale jeden živočich byl považován za vyhynulého. Zbývá jen asi 3 000 jedinců přimátů hulman (Yunnan Snub-Nosed Monkey). Ty milují vysokohorský vzduch – žijí až ve 4 000 metrech nad mořem, výše než jakýkoli jiný primát.

9. Otrávená potrava? Žádný problém!

Protože v této výšce je málo potravy, opice hulmani se naučili jíst jedovaté mechy a lišejníky. Aby se s toxiny vypořádali, vyvinuli si fermentační žaludek podobný kravskému. Jen jejich mléko raději nepijte.

10. Nebeský návštěvník, černokrký jeřáb

Dalším vzácným obyvatelem oblasti je tibetský černokrký jeřáb. Každou zimu sem přilétá z 1 600 kilometrů vzdáleného severu. I když jsou zdejší podmínky ve výšce 3 000 metrů drsné, jeřábi se nevzdávají. Na světě zbývá jen asi 10 000 těchto majestátních ptáků. Místní se ale snaží jejich počet zvýšit.

Pro další přírodní tajemství, úchvatné krajiny a fascinující zvířata sledujte 7. července v 19:00 na televizní stanici Viasat Nature dokumentární minisérii Čína a její starobylá přírodní říše, která bude odvysílaná během pásma dokumentů o divoké Ásii.  Jedinečný třídílný dokument, který přináší mimořádný pohled na iniciativu čínské vlády založit deset národních parků na ochranu nejvzácnějších druhů a nejkřehčích ekosystémů. Každý díl odhaluje ukryté přírodní ráje, představuje výjimečná zvířata a rostliny, dechberoucí krajiny i izolované komunity, které žijí daleko od ruchu civilizace.

V hloubkách oceánů přesahujících tisíc metrů se rozprostírá svět plný záhad, bizarních forem života a úžasných biologických adaptací. Právě tento tajemný svět zkoumá dokumentární seriál Monstra z hlubin, který má premiéru v pátek 20. června ve 21:00 na stanici Viasat Nature. Série není jen cestou do neznáma, ale poutavou kombinací vědy a mytologie, setkáním s opravdovými mořskými obry i legendami, které inspirovali mnohých filmařů i spisovatelů.

Steve Backshall – držitel ceny BAFTA a hlas divočiny

Tváří třídílného dokumentu Monstra z hlubin je Steve Backshall, britský biolog, dobrodruh, autor a uznávaný moderátor přírodovědných pořadů. V roce 2011 získal prestižní ocenění BAFTA (Britská akademie filmového a televizního umění) za nejlepší dětský pořad – ocenění, které je ve Velké Británii srovnatelné s americkými Oscary. BAFTA oceňuje umělce a tvůrce, kteří významně přispěli k rozvoji vizuálního vyprávění a vysílání.

Známý svou odvahou, vášní a neukojitelnou zvědavostí se Backshall vydává tam, kam se jiní neodváží – do nejtemnějších částí oceánu, daleko za hranici světla, aby hledal největší a nejpodivuhodnější mořské tvory světa.

Obři oceánu

V oceánu na velikosti záleží. Proč ale některé hlubokomořské druhy dorůstají do tak obrovských rozměrů? Vědci tento jev nazývají hlubokomořský gigantismus – jde o evoluční adaptaci na chlad, extrémní tlak a nedostatek potravy. V tak náročných podmínkách mají větší organismy s pomalejším metabolismem větší šanci přežít a uchovávat energii po dlouhou dobu.

Mezi těmito obry se nachází i vzácná krakatice obrovská (Architeuthis dux). Dlouho byla považována za pouhou legendu, děsivou bytost z námořních pověstí. Dnes ale víme, že je skutečná. Může dorůst až 13 metrů, má deset chapadel s přísavkami a háčky podobnými zubům a oči velké jako talíře, které jsou také největší v živočišné říši. Živí se rybami a jinými hlavonožci a její ohebný tělo jí umožňuje rychlý pohyb mezi různými hloubkami. Pro člověka nepředstavuje žádné známé nebezpečí.

Lovci temnoty

Ne všechna monstra ohromují svou velikostí – některá spoléhají na děsivé techniky lovu. Ďas morský (Lophiiformes), láká svou kořist pomocí svítícího výrůstku na hlavě, který připomíná červa. Jakmile se nic netušící oběť přiblíží, je bleskurychle pohlcena zubatou tlamou.

Ještě zlověstnější je pestrosvítivec černý (Malacosteus niger), která umí produkovat červené světlo. Jde o výjimečnou schopnost v hlubokém oceánu. Tento neviditelný svit jí dává smrtící výhodu, protože většina mořských tvorů tuto vlnovou délku nezachytí a pestrosvítivec tak může lovit zcela nepozorovaně.

Přízraky pravěku

Mohou se v hlubinách oceánu skrývat dávní tvorové? Jedním z nejzajímavějších a věčných témat je megalodon, vyhynulý druh obřího žraloka, který mohl dorůstat až do 18 metrů a měl lovit velryby. Ačkoli se vědci shodují, že megalodon zmizel před miliony let, legenda o něm žije dál. Některé populární teorie dokonce spekulují, že by mohl přežívat v dosud neprozkoumaných částech oceánu. Monstra z hlubin zkoumají tyto teorie a ukazují, jak lidská touha po objevování neznámého často živí mýty i moderní spekulace.

Mýtus o Krakenovi

Ve skandinávské mytologii byl Kraken obří mořská příšera, která prý dokázala potopit celé lodě. Dnes se vědci domnívají, že původ této hrůzostrašné legendy může spočívat ve starověkých setkáních s obřími olihněmi. V době, kdy byly znalosti o oceánech velmi omezené, musely rozkládající se ostatky těchto tvorů vyplavené na pobřeží působit naprosto mimozemsky.

Dokument staví mýtus proti vědě a ukazuje, že staré námořní příběhy často obsahují zrnka pravdy a jen čekají na své odhalení.

Proč sledovat Monstra z hlubin?

Tento dokument nabízí napětí, úžas i poznání. Díky exkluzivním záběrům, odborným komentářům mořských biologů a nezdolné vášni Stevea Backshalla se diváci ponoří hluboko do jednoho z posledních neprozkoumaných koutů planety, do oceánských propastí. Série klade zásadní otázky o hranicích lidského poznání a připomíná, jak málo toho o životě pod hladinou vlastně víme. Zároveň upozorňuje na potřebu chránit tato tajemná a křehká ekosystémová prostředí.

Premiéra dokumentu Monstra z hlubin bude odvysílaná v pátek 20. června ve 21:00 na stanici Viasat Nature. Nové epizody budou následovat každý pátek v stejném čase. Pokud vás fascinují přírodní záhady, legendy zakořeněné ve skutečnosti a nejpodivnější stvoření světa, tuto sérii si nesmíte nechat ujít.

Podvodní bitva o nadvládu – Alfa žralok

Odborníci na lovu vůdce smečky

V centru dokumentu stojí dva renomovaní odborníci na žraloky: Riley Elliott a Kori Burkhardtová. Dr. Elliott, uznávaný novozélandský mořský biolog, zasvětil svou kariéru studiu chování žraloků a jejich ochraně. Jeho výzkum se zaměřuje na vody kolem Nového Zélandu, kam vede četné terénní expedice. Kori Burkhardtová, zkušená mořská bioložka, se specializuje na analýzu interakcí mezi predátory a kořistí a jejich dopadu na mořské ekosystémy. Její práce zahrnuje širokou škálu terénních studií, od monitorování populací žraloků až po vzdělávání veřejnosti o jejich životně důležité roli v oceánu.

V dokumentu Alfa žralok se Dr. Elliott a Burkhardtová pouštějí do jedinečného úkolu: identifikovat alfa samce mezi velkými bílými žraloky. Pomocí série testů, které hodnotí rychlost, lovecké schopnosti a odvahu, se snaží určit, který žralok dominuje smečce a má v období páření přednostní přístup k největším samicím.

Velký bílý žralok – majestátní oceánský dravec

Velký bílý žralok (Carcharodon carcharias) je jedním z nejznámějších a nejobávanějších mořských predátorů. Vyznačuje se mohutným torpédovitým tělem s šedou hřbetní stranou a bílou spodní stranou, která mu při lovu poskytuje vynikající maskování. Dospělé exempláře mohou dorůstat úctyhodných rozměrů, dosahovat délky až 6 metrů a hmotnosti přes 2 tuny.

Období páření velkých běluh se v jednotlivých regionech liší, obvykle však probíhá na jaře a v létě. Samice žraloka velkého rodí po 11 až 18 měsících březosti. Nově narození žraloci, tzv. mláďata, měří přibližně 1,2 až 1,5 metru a od narození jsou samostatní, nevyžadují žádnou rodičovskou péči. Tato jedinečná reprodukční strategie znamená, že se mladí žraloci musí v rozlehlém oceánu okamžitě postarat sami o sebe.

Stewartův ostrov – místo průlomového výzkumu

Dokument Alfa zralok zavede diváky do vod kolem Stewartova ostrova (Rakiura), třetího největšího ostrova Nového Zélandu, který se nachází asi 30 kilometrů jižně od Jižního ostrova. Ostrov, známý jako “Země zářící oblohy” díky častým pozorováním polární záře, se pyšní nedotčenou krajinou, které dominuje hustý deštný prales, rozlehlé pláže a křišťálově čisté vody. Více než 85 % ostrova je chráněno jako národní park Rakiura, který je útočištěm mnoha druhů ptáků a dalších volně žijících živočichů. Stewartův ostrov je také rájem pro pěší turisty, kteří se zde mohou vydat po více než 280 kilometrech pěších stezek vinoucích se rozmanitými ekosystémy.

Ponořte se do světa velkých bílých žraloků s dokumentem Alfa žralok

Tento mimořádný hodinový dokumentární film nabízí nejen podrobný pohled do tajemného života velkých bílých žraloků, ale také ukazuje úchvatnou krásu a biodiverzitu mořského světa Nového Zélandu. Pokročilé filmové techniky umožňují divákům sledovat chování žraloků, které dosud nebylo na kameru zachyceno.

V temných vodách přístavu Sydney se odehrává záhada, která vyvolává obavy i fascinaci. Nedávné útoky žraloků býčích v této ikonické lokalitě znepokojují místní obyvatele i odborníky, kteří pátrají po příčinách změny jejich chování. Jaké síly stojí za zvýšenou agresivitou těchto predátorů? Je to důsledek lidské činnosti, změn v životním prostředí nebo se pod hladinou odehrává něco, co dosud uniká pozornosti?

Bývalý potápěč námořnictva a člověk, který přežil útok žraloka, Paul De Gelder a Madison Stewartová, známá jako „žraločí dívka”, se pokoušejí odhalit tuto záhadu nedávných útoků žraloků v ikonické lokalitě přístavu v Sydney.

Zpět na místo noční můry

Paul De Gelder se vrátil do rodného Sydney poté, co městem otřásla vlna útoků žraloků. Více než deset let se tento rušný přístav těšil křehké harmonii mezi člověkem a žralokem, ale v lednu 2024 byl tento klid narušen, když na mladou ženu při večerním koupání zaútočil žralok býčí. Tento incident je jen začátkem – podle Mezinárodní databáze útoků žraloků (ISAF) došlo v roce 2024 na celém světě k 47 nevyprovokovaným útokům žraloků, které si vyžádaly 4 oběti.

De Gelder, který v roce 2009 přišel při útoku žraloka ve stejném přístavu o ruku a nohu, se v novém dokumentu Invaze žraloků v Sydney bude poprvé od svého zážitku potápět v takzvaném „trojúhelníku býčích žraloků” – v oblasti mezi Operou v Sydney, Kirribilli a jeho bývalou námořní základnou. Doprovází ho Madison Stewartová, vášnivá ochránkyně žraloků. Jejich úkol je jasný: zjistit, co je příčinou této invaze. Je to změna životního prostředí, chování žraloků nebo lidská činnost?

Záznamy o agresivitě: Žraloci býčí vedou v žebříčku

Žralok býčí, známý také jako žralok bělavý, je všeobecně považován za jeden z nejnebezpečnějších druhů žraloků. V dokumentu Týdne žraloků (Shark Week), který se vysílá od roku 1987, se žraloci býčí objevili v 9,6 % epizod zaměřených na útoky, a to hned za velkými bílými žraloky (18,4 %) a žraloky tygřími (12,2 %). Přesto jsou považováni za nejagresivnější vůči lidem. Proč tomu tak je? Jejich jedinečná schopnost přežívat ve slané i sladké vodě (vlastnost známá jako euryhalinita) jim umožňuje odvážit se do lidmi obydlených oblastí, jako jsou ústí řek, a dokonce i jezer. Byli spatřeni až 4200 km po proudu Amazonky a 1200 km po proudu Mississippi.

Údaje ISAF ukazují, že žraloci býčí mají na svědomí značnou část útoků v pobřežních vodách a v roce 2024 byli hlavním viníkem v případech, kdy byl tento druh identifikován. Tito žraloci s mohutnými čelistmi i tělem (dorůstají 3,5 metru a váží přes 600 kg) a hladinou testosteronu u samic vyšší než u sloních samců v období páření jsou nepředvídatelní a hroziví. Ačkoli jejich přítomnost v přístavu v Sydney není nová, nedávné události naznačují změnu jejich chování.

Mise v hlubinách

Kromě „trojúhelníku býčích žraloků” dokument zkoumá také Elizabeth Bay, místo útoku v roce 2024, a vody poblíž pláže Bondi, kde si velký bílý žralok v roce 2022 vyžádal život plavce.

Tyto lokality leží podél „žraločí dálnice”, migrační trasy, kterou využívají žraloci býčí, tygří, velcí bílí, žraloci mako a ohrožený žralok písečný. Paul a Madison zkoumají, zda se útočná zóna býčích žraloků rozšiřuje, nebo zda se objevují hrozby pro jiné druhy.

Vyvrcholením pořadu je napínavá expedice s cílem získat zpět ztracenou kameru, která může obsahovat kritické záběry. V temnotě Port Jacksonu, obklopeni žraloky, se Paul a Madison rozdělí. Podaří se jim z této nebezpečné situace uniknout a najít hledané odpovědi, nebo si přístav vyžádá další tragédii?

Žraloci pod drobnohledem: Fakta a čísla

Útoky v Austrálii: Austrálie je na druhém místě na světě v počtu útoků žraloků (hned za USA). V roce 2024 nebyl zaznamenán žádný smrtelný incident, ale statistikám nadále dominují žraloci býčí a velcí bílí.

Celosvětové údaje: Od roku 1580 agentura ISAF potvrdila 6 764 nevyprovokovaných útoků žraloků po celém světě, přičemž přibližně 15 % z nich připadá na žraloky býčí.

Zajímavost: Žraloci býčí často loví v kalných vodách, což zvyšuje riziko záměny. Zde může dojít k záměně člověka za kořist.

Proč byste měli pořad sledovat

Invaze žraloků v přístavu Sydney je víc než jen vzrušující dokument – je to příležitost vidět žraloky v novém světle. Paul De Gelder a Madison Stewartová v něm mísí osobní zkušenosti s vědeckou zvídavostí a přinášejí směs emocí, vhledu a úvah o místě člověka v ekosystému. Jsou žraloci bezohlední zabijáci nebo strážci oceánů, kterým musíme lépe porozumět?

Nenechte si ujít premiéru Invaze žraloků v Sydney, a to 11. dubna ve 21:00 na televizní stanici Viasat Nature. Ponořte se do tohoto příběhu a zjistěte, co se skrývá pod hladinou přístavu v Sydney. Je to víc než jen cesta do oceánu – je to emotivní příběh o odvaze, přírodě a křehké rovnováze mezi člověkem a divokou přírodou. Je to dobrodružství, které může změnit váš pohled na tyto fascinující tvory

Unikátní pohled na chov koní ve volné přírodě

Dokumentarista Branislav Molnár přichází s fascinujícím dílem Ve větru kopyt, které divákům přináší netradiční pohled na chov koní ve volné přírodě. Tento dokument si klade za cíl představit život koní v jejich přirozeném prostředí po celý rok, a to v nádherné krajině Muránské planiny a Slovenského ráje.

Dokument poskytuje jedinečný pohled na vzácné biotopy této oblasti, kde se snoubí bohatá fauna a flora. Zvláštní pozornost je věnována muránským koním, kteří ač jsou nepůvodním živočišným druhem, výrazně pozitivně ovlivňují tamní ekosystém. Diváci budou mít možnost vidět, jak chov těchto koní ovlivňuje nejen přírodu, ale i život lidí žijících v této oblasti.

Dokument Ve větru kopyt je zaměřen na polodivoký chov koní, čímž se umocňuje krása a originalita slovenské přírody. Branislav Molnár tak přináší autentický a hluboký vhled do života koní ve volné přírodě, což je ve světě ojedinělý a inspirativní počin. Přijďte se podívat a objevte krásu a jedinečnost tohoto výjimečného světa.

Nový dokument Skrytá sopka: Erupce z hlubin, který bude odvysílán 5. května na stanici Viasat Nature, vás zavede do srdce této katastrofy a představí mezinárodní tým vědců, kteří se pokoušejí rozluštit tajemství této neobvyklé podmořské sopky. Vulkanolog Joali Paredes Mariño zkoumá sopečný popel, zatímco mořská geoložka Marta Ribóová s pomocí sonaru prozkoumává podmořský kráter. Vyšetřovatel tsunami Jose Borrero se pak snaží najít důkazy, které by objasnily, jak bylo možné, že vlna dosáhla takové devastující výšky a Shane Cronin a Taaniela Kula riskují sestup do aktivní kaldery a snaží se najít způsoby, jak lépe monitorovat podobně skryté sopky. Erupce vyvrhla obrovské množství popela a vodní páry do atmosféry; množství vodní páry bylo tak velké, že by mohlo naplnit více než 58 000 olympijských bazénů. Síla výbuchu byla odhadnuta na více než 60 milionů tun TNT, což způsobilo rozsáhlé tsunami, jež dosahovaly výšky šestipatrové budovy. Tyto vlny zasáhly nejenom břehy Tongy, ale i Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, a dokonce i západní pobřeží Severní a Jižní Ameriky.

Dokument nabízí nejen pohled na dramatické události spojené s erupcí, ale také zdůrazňuje, jak málo víme o podmořských sopkách, které mohou kdykoliv ohrozit miliony životů po celém světě. Osvětlí nejen události toho osudného dne, ale ukáže i důležitost vědeckého bádání v oblastech, které dosud zůstávají velkou neznámou.

Výbušné dokumenty a horké speciály vám během „sopečného týdne“ na Viasat Nature přiblíží svět vulkánů, erupcí a jejich dopadů na naši planetu.

Na Zemi se nachází více jak 1 500 aktivních sopek, přičemž každý rok exploduje zhruba 50 – 70 z nich. V Evropě se vyskytuje 82 vulkánů, z nichž je téměř polovina na Islandu. Většina těchto monster však není dostatečně anebo vůbec monitorována. Některé sopky jsou aktivní v podstatě nepřetržitě, třeba Etna nebo Stromboli, nicméně obrovské erupce, které dramaticky ohrožují okolí, probíhají po desítkách, stovkách a někdy až tisícovkách let. Letošní červen však bude výbušný, Viasat Nature totiž divákům v jednom týdnu nabídne plejádu, která zkoumá fascinující život nevyzpytatelných vulkánů.

„Sopečný týden“ odstartuje v pondělí 26. června hned dvěma speciály věnovanými Yellowstonu, nejmocnějšímu supervulkánu na Zemi, který dřímá 11 kilometrů pod povrchem nejslavnějšího amerického národního parku. Yellowstonský vulkán je starý přibližně 2 miliardy let a podle geologů zatím vybuchl třikrát v průměrném rozmezí zhruba 700 tisíc let. Pokud by explodoval nyní, jaké by měla událost důsledky pro lidstvo? A jaká je pravděpodobnost, že k tomu dojde? Yellowstonská apokalypsa by zřejmě měla dalekosáhlé dopady globálního měřítka.

Další zcela nový jednorázový speciál Spící obři: Nepokojné sopky Evropy odvysílá Viasat Nature v úterý 27. června od 20 hodin. Dokument snažící se odpovědět na otázku, zda je Evropa v ohrožení ničivou erupcí jednoho z mnoha aktivních vulkánů, vás provede potenciálně nebezpečnými sopkami starého kontinentu.

Hned ve 20:50 bude „sopečný týden“ pokračovat třídílným speciálem Sopky: Zkáza a vznik. Po tři večery za sebou budete moci sledovat, jak významnou roli hrály sopky v dějinách Austrálie a Nového Zélandu.

Program na téma sopek završí v úterý 27. června ve 21:40 pořad Nestálá Země: Zabijácké sopky, který odhalí starověkou monstrózní erupci. Vědci se pokusili poskládat střípky, které po této události zůstaly a zrekonstruovat tak historickou apokalypsu děsivých rozměrů. Prostřednictvím působivých počítačových animací ji můžete prožít i vy, bezpečně a v překvapivých detailech.

Nenechte si ujít speciální „sopečný týden“. Každý večer od pondělí 26. června 2023 na Viasat Nature.

Vydejte se společně s populárním biologem za poznáním křehké biodiverzity naší planety. V první řadě čtyřdílného dokumentu Divočina Patricka Aryeeho se společně s dalšími odborníky a aktivisty vypravíte na inspirativní cestu do nejdivočejších koutů světa. Zjistíte, jak zdánlivé drobnosti udržují ekosystémy v rovnováze, jak složitá síť interakcí spojuje koruny stromů s neviditelným světem pod našima nohama i to, jak nejmenší tvorové ovlivňují mocné masožravce.

Televizní moderátor a biolog Patrick Aryee strávil v divoké přírodě již více než deset let. Jak sám přiznává, vždy jej fascinovalo, v jak dokonalé harmonii fungují ekosystémy na naší planetě. Proč někteří mořští živočichové září ve tmě? Jak je možné, že pouštní zvířata přežijí bez vody? Proč někteří tvorové žijí i stovky let? Patrick hledal odpovědi na tyto otázky a zároveň toužil své poznávání předávat druhým. Jako dítě miloval dokumenty, a nakonec i on sám skončil před kamerou jako průvodce přírodovědných pořadů. Spolupracoval s významnými tvůrci i respektovanými televizními stanicemi. Nyní jej můžete sledovat na Viasat Nature. Premiérový díl Divočina Patricka Aryeeho uvidíte v pondělí 20. března o 20:00.

V první epizodě Patrick pátrá v jednom z nejvíce narušených ekosystémů na světě – na Velkých planinách Severní Ameriky. Oblast táhnoucí se okolo stého poledníku západní délky přes celé Spojené státy je silně narušena lidskou aktivitou a její charakter se pomalu, ale jistě mění. Vědec se zde snaží pochopit fascinující síť místních vztahů, která propojuje prérijní traviny, hovnivály, bizony a mocného medvěda grizzlyho.

Ve druhém díle se přesunuje více na sever. Do Britské Kolumbie v Kanadě na každoroční výlov lososů. Velkolepá migrace těchto ryb nezajišťuje jen přežití druhu samotného, ale celého místního ekosystému. Ten je na lososech zcela závislý a jeho osud visí doslova na udici. Vzhledem ke skutečnosti, že počty lososů dramaticky klesají, obraz místní krajiny se nenápadně mění. Jak moc je situace vážná? Na to se pokusí Patrick společně s místními odborníky odpovědět.

Ve třetí epizodě uvidíte Patricka, jak se v Kostarice pokouší pozorovat “arribadu”, hromadné hnízdění tisíců mořských želv, které každoročně připlouvají na břeh, aby nakladly vajíčka. Je zde ale jeden problém. Tato famózní událost přitahuje hladové jaguáry z džungle, což pro ohrožené želvy není dobrá zpráva.

I v poslední epizodě zůstane Patrick v Kostarice. Tentokrát se ponoří hluboko do džungle, kterou v posledních letech ničí střídání extrémně suchých období a ničivých povodní. Tato nerovnováha má katastrofální dopad na počet místního hmyzu, který je základní součástí potravního řetězce. Patrick je odhodlán zjistit, jaký má tento pokles vliv na místní zvířecí populace. A jak se ukáže, měnící se vzorce počasí mají přímý vliv na každého živého tvora v tomto pozoruhodném ekosystému.

Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvedeViasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu.

Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým je orlosup bradatý. Uvidíte tuleně kuželozubého, největšího vodního predátora kontinentu. Poznáte zubra, nejtěžšího suchozemského savce žijícího v Evropě. Pro českého diváka bude obzvláště zajímavá epizoda věnující se rysům, dokonalým lovcům, kteří se po dlouhých letech vrátili i do našich končin. Velmi poutavé však budou i díly zaměřené na rosomáka a losa, zvířata, která se často setkají tváří v tvář.

Speciální technologie, které byly při natáčení využity, vás přivedou do bezprostřední blízkosti těchto tvorů. Díky dronům, vrtulníkům a skrytým kamerám uvidíte hlavní protagonisty v jejich přirozeném prostředí a pochopíte, jak se vypořádávají se stále se rozšiřující civilizací.

Doprovodné komentáře vědců a dalších odborníků zasadí do tématiky hlubší kontext, přičemž poznáte, jak důležitou roli hraje koexistence těchto zvířat a jejich rodin či stád s dalšími zvířecími populacemi.

Jedinečná dokumentární série z německé produkce vás zavede na skutečně objevitelskou výpravu do skrytých, ale přesto blízkých končin našeho rozmanitého kontinentu. Poznáte Evropu ze zcela jiného pohledu. Probádáte pravěkou krajinu a zcela se vymaníte ze sféry politických hranic, které pro zvěř neznamenají zhola nic.

Zároveň však uvidíte, jak je i Evropa ohrožena vymíráním druhů v souvislosti s vnějšími faktory, jako je změna klimatu. Autoři vám ale také přiblíží snahy o vysazování ohrožených druhů do divoké přírody.

Velký bariérový útes představuje unikátní mořský ekosystém o velikosti více jak 344 tisíc km². Dokonce je vidět i z vesmíru. Ačkoliv jde o pouhé jedno procento povrchu planety, jeho význam je pro život na Zemi nedozírný. Jenže za posledních dvacet let byla polovina útesu zničena. Možná ale ještě není pozdě na jeho záchranu. Mezinárodní tým vědců se pokouší o nemožné. Jejich snahu o záchranu 9 000 unikátních druhů můžete sledovat v úchvatné třídílné dokumentu Korálová planeta.

Záchrana karet obrovských probíhá na několika frontách

Kareta obrovská je jediným mořský druhem želv, který je výhradě býložravý. Jenže v důsledku globálního oteplování ubývá její přirozené potravy i míst, kde může snášet vejce. Přemnoženým parazitickým řasám se daří v teplejším prostředí, což vede ke stále menšímu životnímu prostoru karet. Studie z roku 2018 odhalila jednu velmi znepokojivou skutečnost. Zřejmě v důsledku oteplujícího se klimatu se v posledních dvaceti letech mezi mláďaty narodilo 99,1 % samic, což značně narušuje rozvoj populace těchto nádherných tvorů.

Podmořský souboj dronu s dravou hvězdicí

Za poslední tři dekády svět přišel o téměř třetinu všech korálových útesům. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, celá jedna miliarda lidí je na útesech existenčně závislá. Bez nich by polovina všech mořských druhů neexistovala, což by narušilo rybolov a celý průmysl na něj navázaný. Vědci zjistili, že globální oteplování má sice obrovské negativní důsledky na degradaci korálových útesů, je zde však ještě jeden nepřítel. Jmenuje se hvězdice trnová koruna. Tento masožravý predátor se živí právě korály a je hodně nenasytný. Již v minulosti existovaly pokusy o omezení jejich počtu spočívající v manuálním sekání ramen hvězdic. Nicméně selhaly, protože predátor se vyznačuje neuvěřitelnou schopností regenerace. Pokrok v boji s tímto škůdcem by se ale brzy mohl změnit. Podvodní dron RangerBot je schopen na 99 % hvězdici rozpoznat a zlikvidovat ji smrtící injekcí.

Dokument Korálová planeta uvede Viasat Nature a vy se můžete podívat, jak celá záchrana dopadne.

Připojte se k nám o letošních svátcích a oslavte propojení lidstva s přírodou. Můžete obdivovat krásu a rozmanitost Země a její sílu regenerace. Příroda má hodně co vyprávět, třeba v pořadech Záhadná planeta, Velkolepá Afrika, Skotsko: Rok v divočině a mnoha dalších. Zjistíme, že žijeme v úžasném a optimistickém světě, kde se může dařitvšem a všemu.

Jižní Amerika, Střední Amerika a Mexiko dohromady tvoří jedinečný ekologický celek. Andy a povodí Amazonky sousedí s nejsušší pouští, nejrozsáhlejšími ledovci a nejméně prozkoumanými pralesy a džunglemi na světě. Tato série představuje bohatství jihoamerické fauny aflóry, její nejpozoruhodnější události i nejlépestřežená tajemství. Jde o živý portrét biologicky nejrozmanitějších biotopů, jejichž obyvatelé jsou velcí i malí, pestrobarevní i nejdokonaleji maskovaní, osamělí lovci i tisícihlavé hordy stěhovavých ptáků, nejrychlejší dravci i nejjedovatější hadi.

Z temných zákoutí lesů Serengeti se kdykoliv bez varování může vynořit leopardice, královna a přízrak, která zde číhá na svou kořist.

Má taky proč – má pětiměsíční mládě, které musí nakrmit. Pro někoho její útok bude znamenat náhlou a předčasnou smrt, ale pro ni a jejího potomka přežití na dalších pár dní. Leopardice dokáže být celé dny takřka neviditelná, načež se vynoří jako stín a zaútočí náhle a neočekávaně.

První měsíce života představují pro leoparda největší nebezpečí. Mládě je bezbranné a vydané napospas nepřátelům. Minimálně ve chvíli, kdy máma loví nebo na chvíli přestane dávat pozor. Zajímavé je, že největšími nepřáteli leopardů jsou také kočkovité šelmy – lvi. Ti dokážou využít jakékoliv příležitosti k útoku.

Ve chvíli, kdy leopardice a její mládě nejsou v přímém nebezpečí, snaží se matka zajistit pro oba potravu a vodu. Úzké řeky parku Serengeti poskytují v sezóně vody dostatek, ale jakmile nastane sucho a prameny vysychají, je boj o tekutiny mnohem náročnější. Poslední zdroje pitné vody se skrývají ve stínu lesů. K jídlu jsou pak ideální selátka prasete bradavičnatého, skrývající se ve svých norách. Jen najít včas tu správnou noru.

Mladý leopard musí mamahotel brzy opustit. Do teritoria jeho matky přišel nový nápadník a „puberťák“ tak musí hledat teritorium nové. Navíc brzy získá dvě nové, mladší sestry. Ty se brzy mohou stát královnami lesů a převzít tak žezlo po své matce. Záběry páření leopardů jsou velkou raritou – tohle se podaří natočit skutečně jen málokomu. To vše je obsahem poutavého dvoudílného televizního seriálu s názvem Leopardice, který je súčastí pásma pořadů Měsíc velkých koček.

Když se onen pár procházel kolem čerstvě vykopaného štěrkoviště nedaleko anglického Swindonu, vůbec netušil, že za pár okamžiků učiní zásadní objev pro světovou archeologii. Ze země tam tehdy trčela zkamenělá kost mamutí nohy.

Sally a Neville Hollingworthovi jsou přitom sami vášnivými amatérskými lovci zkamenělin, a tak to byl současně i objev jejich života. Ta kost totiž byla jen špičkou ledovce. Tedy spíše mamutího hřbitova ve starém prehistorickém korytě řeky Temže.

Poté, co se Hollingworthovi vrátili na místo činu, tentokrát už lépe vybaveni, podařilo se jim vykopat další kosti a kly, ale také kamennou „ruční sekeru“, která byla vyrobena člověkem. To by pořád nebylo nic tak zvláštního. Jenže později se ukázalo, že původ naleziště podle všeho není „pouhé“ desítky tisíc let, ale dokonce až stovky tisíc let do minulosti.

Je zvláštní, že se na jednom místě nachází tolik mamutů. Co se s nimi stalo? Proč jsou jejich kosti takto koncentrovány? Jak vlastně zemřeli? Mohli je naši předci záměrně vybít? Nebo došlo k nějaké katastrofě, o které teď nevíme?

Z pozdějšího zkoumání specialisty na evoluci mamutů Dr. Stephena Zhanga vyplývá, že mohlo jít o mamuty stepní. Což je prastarý druh mamuta, který existoval ještě před známějším mamutem srstnatým. Odhaduje to na základě zkoumání mamutích zubů. Kromě pozůstatků mamutů našel tým archeologů, který na místě kopal, také kosti stepních bizonů z doby ledové, medvěda hnědého a dalších savců z prehistorického období.

Naleziště je unikátní tím, že se na něm našlo větší množství kamenných nástrojů, které leží v těsné blízkosti mamutích kostí. Z toho by se dalo usuzovat, že neandrtálci, kteří byli potvrzeni jako ti, kteří na místě zanechali ony nástroje, mohli zvířata porazit a následně jejich pozůstatky pochovat na tomto obřím pohřebišti. Jisté je, že se jedná o natolik unikátní nález, že se dá hovořit i o tom, že podobný se podaří realizovat jednou za generaci. K týmu expertů se tentokrát přidal i Sir David Attenborough, známý jako renomovaný moderátor televizních dokumentů o přírodě.

Dr. James Haberfield a jeho tým z kliniky Unusual Pet Vets léčí nejbizarnější a nejoblíbenější zvířata v Austrálii, od sladkovodních krokodýlů a upovídaných papoušků až po vakoveverky létavé, hady, žáby, ještěry, savce a nebezpečná zvířata. Ti všichni jsou pravidelnými pacienty kliniky. Dr.James, který sídlí ve Victorii, rád pracuje se všemi druhy zvířat, ale obzvlášť ho zajímají plazi. Odsvých osmi let chová nejrůznější druhy ještěrů a hadů. Na klinice ve Victorii pracují také dr. Hamish,dr. Shane, dr. Kiara a dr. Michelle, v západní Austrálii navštívíme dr. Lucindu a dr. Kelly a v Queenslandu dr. Catherine. Pro svérázného veterináře domácích mazlíčků neexistují dva stejní tvorové – a ostatně sami majitelé jsou někdy také vzácný druh..

Surikata je malá šelmička, kterou si většina z nás tak matně pamatuje ze svých dětských návštěv zoologické zahrady, a která ráda roztomile panáčkuje. A tady znalosti většiny z nás o těchto nevšedních zvířatech končí.

Už prvním zajímavým faktem je, že surikaty patří do čeledi šelem, o které jste nejspíš ještě ani neslyšeli. Říká se jí totiž čeleď promykovitých (Herpestidae), u níž se ani odborníci nemohou příliš rozhodnout, jestli má blíž k šelmám kočkovitým nebo psovitým. Kromě surikat sem patří třeba ještě promyky nebo mangusty.

Surikaty jsou velikostí podobné kočkám, které byste si však pro tyto účely museli otočit o 90 stupňů. Na rozdíl od koček totiž tito roztomilí tvorové stojí častěji na zadních než na všech čtyřech. Jejich výška přitom dosahuje přibližně 35 cm a hmotnost od půl do necelého kilogramu.

Podíváte-li se na většinu fotografií surikat, která není přiblížená na maximum, uvidíte na nich ne jedno zvířátko, ale minimálně dvě – a spíš celou skupinu. Surikaty totiž zkrátka potřebují společnost. Žijí tedy v koloniích, které sestávají z přibližně třicítky jedinců. Zajímavé je, že se surikaty ke komunitnímu životu rozhodují vědomě a každé zvíře v kolonii má svoji určenou úlohu. V zásadě se tak jedná o unikátní obdobu lidské dělby práce, jejímž účelem je v tomto případě především přežití.

Surikaty se živí mimo jiné hady a štíry, a to i těmi nejjedovatějšími. Se štíry zase takový problém nemají, neboť jsou vůči jejich jedu odolné. To při lovu hadů musejí být obratnější, protože hadí jed jim potenciálně může uškodit. A taky se občas stává, že boj na život a na smrt občas vyhraje právě had. Takto neslavně v roce 2007 skončila i Flower Whiskers, matriarcha surikatí dynastie z oblíbeného dokumentárního seriálu Surikaty (Meerkat Dynasty), který v letech 2007 a 2008 sledovaly miliony diváků po celém světě.

Kromě hadů mají surikaty rády i hmyz, pavouky a hmyz, ale dokážou částečně přejít i na vegetariánskou stravu. Chutnají jim tedy také kořeny a cibulky rostlin, které dokážou vyhledat i po čichu.

Více zajímavostí o surikatách se dozvíte ve zcela novém dokumentárním seriálu Království surikat: Vzestup dynastie. Precizně zpracovaný pořad, v němž jako vypravěč figuruje Bill Nighy (herec známý třeba z filmu Láska nebeská), volně navazuje na zmíněný snímek Surikaty a ukazuje na další zvláštnost surikat – a sice na to, že kolonii surikat vládne dominantní pár, respektive žena-matriarcha.

Dokumentární seriál Skrytá Indie, který již brzy přijde na naše obrazovky, ukáže, že i tato přelidněná asijská země stále dokáže nabídnout nádherná zákoutí a přírodní scenérie, nad kterými se divákovi bude tajit dech.

Na některých místech země je možné vidět endemická zvířata, jež se nikde jinde nevyskytují, a místa, kde divočina ještě neřekla své poslední slovo. Záběry jedinečného Údolí květů na západní straně Himaláje se střídají s pohledem na malé, čerstvě vylíhnuté želvy na východním pobřeží či indické nosorožce jednorohé a lvy z národního parku Gir.

Je samozřejmé, že pouhé tři hodinové díly, natočené mezi lety 2015 a 2017, nemohou komplexně a detailně postihnout celkovou krásu přírody Indie, ale v rámci časových limitů se jim to daří dokonale.

V první epizodě, nazvané Země změn, se dozvíme něco o sezónních extrémech, které jsou dány především tamním klimatem. Monzunové deště zaplavují zemi, která se dočasně zazelená, ale následně opět přijde sžíravé sucho. Pro živočichy to přirozeně není úplně ideální životní schéma, ale ti, co se přizpůsobí, vytvářejí nádherně rozmanité přírodní scenérie, které nejsou nikdy stejné. Kromě zmíněných nosorožců a lvů láká toto prostředí i návštěvníky z větších dálek, jako jsou obrovská hejna jeřábů demoiselle.

Druhá epizoda, Země hor, zavede diváky do ne až tak známého pohoří Západní Ghát, které se táhne podél téměř celého západního pobřeží Indie. Pohoří zabírá rozlohu přibližně 60 tisíc kilometrů čtverečních, což jsou přibližně tři čtvrtiny plochy celé České republiky. Dlouhé je asi 1 500 km a v nejširším bodě široké 200 km. Nejvyšší hora Ánamuti má výšku 2 695 m n. m. Zajímavé je, že název takto velké oblasti je kromě odborné veřejnosti v našich končinách známý jen velmi málo.

Monzunové kopce jsou zde pokryty bujnými lesy a čajovníkovými plantážemi a místní biodiverzita patří k těm nejrozmanitějším na světě. O něco výše na sever pak leží mocné a dobře známé Himaláje, které zachycují monzunové větry a zároveň chrání Indii před chladem ze severu. Jedinečný svět plný života opět stojí za to vidět, byť ho oněch 60 minut zdaleka nepokryje v celé jeho kráse a šíři.

Země řek, tak se jmenuje třetí a poslední díl Skryté Indie, který se točí převážně okolo posvátné řeky Gangy. Tento mocný veletok je srdcem země a přeneseně i celého národa, a proudí ze severu od Himalájí až po rozsáhlé mangrovové porosty delty a dále do oceánu. Ganga s sebou nese cenné živiny a zaplavuje úrodnou půdu okolo sebe. V divočejších oblastech toku mimo velká města pak stále objevíte spoustu cenné a unikátní přírody. Ve skrytých zákoutích pláží Gangy žijí želvy, a v místních bažinách zase unikátní ostnoploutvé ryby z podčeledi lezcovití. A samozřejmě zde najdeme také hravé vydry, které i v těchto oblastech našly svůj domov.

Každá země má svoji specifickou faunu a flóru a každá se samozřejmě musí nějakým způsobem vyrovnat s problémy, které její přírodu trápí. Podívejme se, jak na to jde Kanada. Kanada je rozlehlá země, která sousedí hned se dvěma oceány. U toho většího z nich – Pacifiku – se nachází město Vancouver, a ve Vancouveru městské akvárium, které úzce spolupracuje s organizací Ocean Wise. Ta se dlouhodobě zabývá ekologií oceánů a jedním z jejích projektů je záchranná stanice mořských savců (Marine Mammal Rescue Centre), jež je součástí právě Vancouver Aquarium.

Tento záchranný program je jako jediný v Kanadě a jako jeden z mála na světě zaměřený čistě na mořské živočichy. Ty zachraňuje a rehabilituje už více než 60 let. Přímo na místě se tahle „nemocnice“ stará o tuleně, lachtany, mořské vydry, mořské želvy a drobné kytovce (například sviňuchy přístavní).

Cílem kvalifikovaných veterinářů a laborantů z týmu organizace Ocean Wise je co nejrychlejší stabilizace jednotlivých živočichů a jejich následné vypuštění na svobodu. Řídí se přitom heslem „Na každém zvířeti záleží.“ Tito experti neúnavně pracují na záchraně stovek zraněných zvířat ročně, která ošetřují a co nejrychleji vypouštějí na svobodu. Na svých webových stránkách mají dokonce telefon, na který se mohou obrátit lidé, kteří na pobřeží najdou vystrašené nebo zraněné zvíře, včetně instrukcí, jak se v takovém případě chovat.

Během září se ponoríme do úžasných a tajemných příběhů pozemských oceánů a prozkoumáme druhy, organismy, společenstva a říše tvorů všech tvarů a velikostí, od plejtváků po plankton. Poznáme lidi, jejichž životy ovlivňují oceány, u nichž žijí, a to odnádherných pobřeží až po exotické ostrovy. Půjde o fascinující průzkum napříč naší planetou od pólu k pólu, od Evropy po Ameriku a od Asie po Jižní Ameriku.

Těšit se můžete na týto dokumenty:

Záchrana tichomořské divočiny

Akcí nabitý seriál se odehrává na krásném kanadském pobřeží Tichého oceánu a vypráví o skupině veterinářů a laborantů, kteří se oddaně věnují záchraně životů divokých mořských savců a jejich následném vypuštění na svobodu. A jejich heslo? „Na každém zvířeti záleží”. Tito zkušení odborníci pod vedením obětavého a vášnivého veterináře mají jediný cíl: chránit tuleně, želvy,delfíny, vydry, lachtany a všechna zvířata mezi nimi – před celou řadou životu nebezpečných nebezpečí. Neúnavně pracují na záchraně stovek zraněných zvířat ročně, ošetřují je a vypouštějí na svobodu. Zachraňovat zvířata a udržovat je ve volnépřírodě, to je posláním záchranného centra OceanWise Marine Mammal Rescue Centre.

Premiérově od neděle 12. září v 13:00.

Atlantik-nejdivočejší oceán naplanetě

Atlantský oceán má mnohé klady i zápory. Ponoříme se do něj a objevíme proudy, hloubky aklimatické extrémy, které s sebou tato majestátní vodní plocha nese. Podíváme se blíže na Golfský proud, který ovlivňuje vše, čeho se dotkne, od keporkaků rodících v Karibiku až po kosatky obléhající obří hejna sleďů na arktickém severu. A ponoříme se rovněž do hlubin, abychom prozkoumali Středoatlantský hřbet, nejdelší pohořína Zemi. Hory Atlantiku, které vznikly sopečnými otřesy, jež utvářely v počátcích oceán, jsou místem vod bohatých na potravu a napomáhajících rozmanitému životu. Nakonec se vydáme do Karibiku, abychom zjistili, jak mohou tropické vodyživit své obyvatele, ale také vyvolat děsivé hurikány, když stoupají vedra na Sahaře.

Premiérově každý všední den od pondělí 13. záříve 20:00.

Pacifik

Tichý oceán, náš největší, má rozlohu 60 milionů čtverečních mil a táhne se od USA na východě až po Austrálii na západě. Pokrývá polovinu našeho světa a kypí životem. Navštívíme širé moře, obrovskou plochu otevřeného oceánu, která pokrývá polovinu naší planety modrým příkrovem. Ponoříme se domělkých vod, abychom prozkoumali největší korálový útes na světě, vydáme se na útesy, pláže amysy tichomořského pobřeží za medvědy, kraby a sirénami a naši epickou cestu zakončíme v temnýchhlubinách, abychom se setkali s velkookými,zubatými a průhlednými obyvateli mořských hlubin.

Premiérově každý všední večer od pondělí 6. záříve 20:00.